Humans of Prague - Nacistické a sovětské okupace

„V děvětatřicátém začala válka a zanedlouho si Němci a Sověti rozdělili Polsko. My bydleli v polské části Volyně, v obci, kam najednou přijeli sovětští vojáci a zavedli nesmírný teror. Povinné kolchozy, deportace na Sibiř. Tajemník, který tomu všemu velel, chodil každý den po domcích a jako dráb honil lidi do práce. Mně se tehdy narodila sestra a on jednoho dne přišel, jak to, že maminka nepracuje. Tatínek mu řekl: ‚Přeci vidíte, že je těsně po porodu.‘ Asi mu to ale řekl příliš vzdorně, protože tím jsme se dostali na černou listinu. To znamenalo, že jsme byli v pořadníku na odvoz na Sibiř. Což se nedělalo veřejně, ale v noci. To jste se ráno probudili a zjistili, že nemáte sousedy. Nejdřív odvezli ty bohaté. Když jsme se od českého starosty dozvěděli, že jsme na té listině, tak jsme přestali spávat doma. Nejdřív jsme spali na špejchaře, na sýpce. Jenomže to bylo moc blízko od domu, tam by nás našli. Pak jsme spali různě u přátel. Nechtěli jsme je ale vystavit nebezpečí, a tak když přišlo jaro, tak jsme spávali pod širákem. Takhle jsme to dělali každý večer, až do června, kdy přišli Němci. Což tedy bylo jako jít z deště pod okap.“

17. 7. 1918 - Vyvraždění carské rodiny

Další ze serie Slavných dnů, tentokrát věnovaný neveselému výročí, kdy byla brutálně popravena ruská carská rodina.

Sochy na Karlově mostě

Všichni ho známe. Kdo nemusí, přes něj většinou nechodí, protože je to jen zdržení. Kdo už přes něj jde, málokdy vnímá sochy, které ho zdobí. Ví o nich, ale nevnímá je přes davy turistů a pro ten prostý pocit "jsou tam odjakživa a vždycky budou". Maximálně si člověk všimne těch, které jsou nejvíc obletovány turisty. 

Karlův most spojuje vltavské břehy už téměř sedm století, ale sochy na něm jsou podstatně kratší dobu. Právě proto, že většina z nás o nich nic moc neví, není od věci si je jednou za čas připomenout. Poněkud překvapivě přišel se zajímavým zpracováním server Blesk.cz, který připravil poměrně zajímavou a poučnou infografiku ohledně jednotlivých skulptur. Samozřejmě nechybí i nějaké základní informace i o mostě samotném a o procesu jeho "zdobení". 

Více můžete vidět přímo na webu Blesk.cz

Rotunda na pražské Malé Straně skrývala unikátní nálezy

Předrománský kostel datovaný k roku 940, kolekci šperků z 9. a 10. století nebo šest koster rodiny rytíře z doby Jana Lucemburského. To vše odhalil několikaměsíční archeologický výzkum v rotundě sv. Václava na Malostranském náměstí. Nachází se v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK. Nálezy činí z prostoru, o němž se donedávna ještě nevědělo, jedno z nejvýznamnějších nalezišť v Praze za posledních 50 let.

Vpád Mongolů do Evropy v roce 1242 zastavilo podle badatelů bahno

K výroku ruského cara Mikuláše, podle něhož boj s Napoleonem rozhodli dva nejlepší vojevůdci, „generál Leden“ a „generál Únor“, může klidně přibýt další bonmot o tom, jak počasí určuje velké válečné konflikty. Mongolskou invazi do Evropy podle nejnovějšího vydání magazínu Nature Scientific Reports totiž zastavil „generál Bahno“.

Nalezení Aristotelova hrobu

Řekové údajně objevili 2400 let starý Aristotelův hrob

Irena Gruberová, 28. 5. 2016

Řečtí archeologové přišli se zprávou, že s největší pravděpodobností nalezli hrob, kde měl být před téměř 2400 lety pochován slavný řecký filozof Aristoteles. Archeolog Kostas Sismanidis věří, že jeho ostatky jsou uloženy v hrobce ve starobylém městě Stagira, odkud filozof pocházel.

Maria Rasputin - neznámá dcera známého muže

Zatímco o Rasputinovi už někdy slyšel snad každý (kdyby ne na hodinách historie, tak minimálně z písniček Bonnie M), o jeho příbuzných se běžně moc nemluví. Někdy to dokonce může vypadat, že žádné příbuzné ani neměl. Naopak ale jedna z jeho dcer, celkem měl tři děti, prožila poměrně zajímavý osud, který aspoň zběžně nastínil server ExtraStory.cz

Světová populace

Graficky zajímavě zpracovaný web zabývající se světovou populací. Můžete se podívat na video, které vás v cca 3 minutách protáhne dvěma tisíci let lidské historie a na kterém je dobře vidět, jak se lidé množili nebo naopak umírali (např. vlivem moru). S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsou ještě místa, která jsme nezamořili, ale mnoho jich už není (tím spíš obyvatelných). 

Mimo videa si můžete na webu prohlédnout časovou osu, která je posuvná, informuje o počtu obyvatel v té které době a jsou v ní zaneseny významné okamžiky či události, jež lze rozkliknout a přečíst si o nich víc. Události jsou tématicky rozděleny a sledují zlomové body v medicíně, zemědělství, technologiích, atd.

Odkaz: World Population History

Pestrá doba Karla IV.

Další, tentokrát velmi vyčerpávající článek o Karlovi IV. a jeho době. Narozdíl od jiných se snaží trochu více a lépe přiblížit jeho dobu obyčejným lidem. Protože málokdo z nás by tehdy byl šlechticem, že.

iDnes.cz: Pestrá doba Karla IV.

Karel IV. na ČT

Camozřejmě, že si naše jediná veřejnoprávní televize nemůže nechat ujít tak slavné a významné výročí, jakým je narození Karla IV., celkem oprávněně považovaného za největšího Čecha, i když o jeho češství by se dalo spekulovat.

ČT si nicméně při této příležitosti připravila celou řadu dokumentů, seriálů a dalších doplňujících pořadů.

Tisíce map online

Americký sběratel map David Rumsey nabízí na svém webu 67 tisíc map ze svých sbírek. Plánky jsou opatřeny detailními popisky, lze na ně zoomovat a některé dokonce můžete porovnávat mezi sebou. Pokud se tedy nechystáte mapy navštívit osobně na Strandfordské univerzitě, můžete s nimi strávit chvilku alespoň virtuálně.

Odkaz: www.davidrumsey.com

Moderní vynález: modrá barva

Lidé vidí svět různě. Někdy dokonce mohou nevnímat existenci i tak základních věcí jako jsou barvy, dokud pro ně nemáme pojmenování.

Ještě v poměrně nedávné historii „modrá“ neexistovala. Slovo označující tuto barvu v prastarých jazycích, jako jsou čínština, hebrejština, řečtina nebo japonština, chybí. Nejen že se nedochoval výraz pro modrou, starověké památky vydávají svědectví o tom, že lidé tuto barvu vůbec neviděli.

Oslavy 180. výročí korunovace

Dne 7. září 2016 si budeme připomínat sto osmdesáté výročí poslední české královské korunovace, která proběhla v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Pro někoho málo významné datum v sobě ovšem skrývá větší symboliku, než pouhé potvrzení vlády dalšího panovníka. Poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý je dobře znám jako málo bystrý vladař. V učebnicích dějepisu se ale zapomnělo na mnoho jeho předností, stejně jako na skutečnost, že Čechy mu byly skutečným domovem. Cílem projektu OSLAVY KORUNOVACE je tedy řádně rehabilitovat jeho odkaz a připomenout široké veřejnosti jeho život a zásluhy o rozvoj Čech, Moravy i Slezska.

Hlavním organizátorem projektu je spolek PRO FIDELITATE, který vznikl z iniciativy rodiny Kolowratů Krakowských z Rychnova nad Kněžnou. Jeho úkolem je poskytování obecně prospěšných činností na ochranu a obnovu českého kulturního dědictví. Málo známou skutečností je, že František Antonín hrabě Kolowrat Liebsteinský (1778–1861), majitel panství Rychnova nad Kněžnou a státní ministr, byl jedním z nejdůležitějších aktérů poslední pražské korunovace, když 7. září 1836 položil v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě českou královskou korunu na hlavu císaře Ferdinanda V. Nástupci Františka Antonína Kolowrata Liebsteinského proto chápou organizaci oslav poslední české korunovace jako závazek vůči duchovnímu odkazu předků v rámci Rychnovska i celé České republiky.

O celém projektu a zejména o jednotlivých akcí, kterých se můžete zúčastnit, se dočtete více na stránkách projektu: oslavykorunovace.cz/

25. 2. - Komunistický převrat

"Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována.

Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal...".

Klement Gottwald na Václavském náměstí 25. února 1948

Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). 

24. 2. - Vydání komunistického manifestu

Roku 1848 vydávají v tento den v Londýně své dílo pánové Karl Marx a Friedrich Engels. Předkládají tím program komunistické strany, v teoretické a praktické podobě určené pro veřejnost. Komunismus byl hnutím, které se stavělo zejména za dělníky, kteří v rozbouřené době myšlenkově revoluční Evropy a v době ještě stále probíhající průmyslové revoluce, byli silně opomíjenou vrstvou obyvatelstva. 

24. 2. - Zavedení gregoriánského kalendáře

V roce 1582, za pontifikátu papeže Řehoře XIII. (latinsky Gregorius), už byly nesrovnalosti mezi kalendářním rokem a významnými astronomickými mezníky (slunovraty, rovnodennostmi) tak velké, že bylo potřeba tehdy používaný juliánský kalendář reformovat. Ten fungoval sice již od dob Caesarových, ale určoval délku roku na 365,25 dne, což je o jedenáct minut méně, než rok tropický (tedy sluneční). V 16. století už byl rozpor mezi přírodními jevy a církevním kalendářem více jak devět dní, což silně ovlivňovalo církevní svátky, které jsou na přírodní jevy a úkazy silně navázány. Zejména se problém týkal nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc, které už zdaleka neprobíhaly v době první neděle po prvním jarním úplňku. 

23. 2. - Narodil se Matyáš Hunyadi, zvaný Korvín

23. února 1443 se v Kluži (dnes severozápadní Rumunsko) do rodiny uherského gubernátora a slavného vojevůdce Jánose Hunyadiho, který porazil sultána Mehmeda II., narodil druhý syn Matyáš. Ten získal výrazné vzdělání.

Historie Prahy podle Petra Kučery

Dva články o Praze, kde se vzala, kde leželo původní jádro osídlení a jak se z malých osad a později rozdělených měst stala dnešní metropole. 

Dávná a někdy trochu tajemná - jména našich řek

Každý vodní tok má své jméno. Původ a smysl některých jmen je jasný, jiná vyžadují hlubší zamyšlení jazykovědce.

Blitzkrieg na fotografiích

25 snímků z roku 1940, kdy Německo táhlo Evropu ve snaze ji celou pohltit.

extrastory.cz/25-snimku-z-doby-kdy-nemci-tahli-evropou.html

21. 2. - Zahájení bitvy u Verdunu

Bitva u Verdunu vešla do dějin pod děsivým označením „verdunský mlýnek na maso“. Právem. Za deset měsíců bojů, které vypukly 21. února 1916, jim padlo za oběť 700 tisíc vojáků.

21. 2. - Mezinárodní den mateřského jazyka

21. únor je mezinárodním dnem mateřského jazyka od roku 1999, kdy jej poprvé vyhlásilo UNESCO. Hlavním cílem tohoto dne je připomenout si nejen svůj mateřský jazyk, ale vůbec si uvědomit, kolik jazyků na světě existuje. Odhady mluví o 6 000, ale přesné číslo určit nelze. Hlavně kvůli nejrůznějším nářečím a odnožím jednotlivých jazyků. Někdy je téměř nemožné určit hranici, kdy se jedná o stejný jazyk a kdy už je to jazyk jiný. Mnoha z nich přitom hrozí zánik. S vymřením každého z nich dochází k velké kulturní stránce, protože každý jazyk je naprosto unikátní a v žádných dvou jazycích nemůžete úplně přesně vystihnout myšlenku stejně. Každý jazyk má své vlastní specifické, nepřeložitelné výrazy. 

Pár zajímavých odkazů pro potěšení z jazyka. 

Jak přežili Lužičtí Srbové

Jedno ze slovanských etnik, o kterém toho, upřímně, moc nevíme. A přitom to jsou naši sousedi a naše historie se mnohdy prolínaly či přinejmenším dotýkaly. A je zajímavé slyšet řeč, kterou mluví tak málo lidí a které je přitom tak překvapivě dobře rozumět. Nemluvě o záběrech na krásný Budyšín.

Díl z cyklu Historie.cs od České televize ve videoarchivu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/215452801400034

Češi proškrtali dějiny

Češi proškrtali dějiny, tak mají potíže s vlastenectvím

Rozhovor - "Všechno jsme zbourali, jsme totálně vyprázdnění, nemáme se k čemu hlásit. Jediné, co nám zbylo, je ta česká královská koruna, ta proplula dějinami vítězně," říká historik Jiří Rak v předvečer výstavy korunovačních klenotů na Pražském hradě.

Kontinuita v národních dějinách podle něj Čechům zoufale chybí. Jen ve 20. století jsme zažili tolik výkladů vlastní historie, že už lidé dějepisu nevěří. Jinak ovšem vidí Čechy střízlivě, jako národ, který nemá víc chyb než jiní. A rozhodně prý není žádný důvod k řečem o Švejcích a Kondelících.

Digitální mapa římského impéria

Protože brouzdat po google mapách je už ohraná nuda, hurá do antiky. Od jednotlivých provincí po nejmenší osady. Původní římské názvy řek i měst, z nichž většina přečkala do dneška.

K dipozici zde: http://pelagios.dme.ait.ac.at/maps/greco-roman/

Umění ke stažení

Metropolitní muzeum v New Yorku nabízí ke stažení dobrých 420 knih o umění. Jedná se o knihy vydané od roku 1964 do současnosti, takže poměrně široké pole zajímavých publikací. Lze hledat podle autora, názvů nebo klíčových slov. Což je možná nejpraktičtější, pokud hledáte něco k tématu a netušíte, kdo se tomu mohl věnovat. Ideální pro psaní bakalářky, diplomka a nekonečnou prokrastinaci.

Původ indoevropských jazyků

Místem původu indoevropských jazyků nejsou stepi střední Asie, ale turecká Anatolie. Vyplývá to z nové fylogeografické studie mezinárodního týmu vědců.

Kdo byli naši předci? Napoví pohádka stará 6000 let

Některé pohádky, které vyprávíme našim dětem, vycházejí z příběhů starých tisíce let. Svědčí o tom nejnovější výzkumy pohádek. Ty hledají nejen kořeny prastarých pohádkových příběhů, ale i to, jací byli naši předci a odkud přišli.

Kalendárium

Přehled významných dnů a výročí. Seznam se bude postupně rozrůstat, jak se tu budou objevovat jednotlivé články věnující se daným tématům