V roce 1582, za pontifikátu papeže Řehoře XIII. (latinsky Gregorius), už byly nesrovnalosti mezi kalendářním rokem a významnými astronomickými mezníky (slunovraty, rovnodennostmi) tak velké, že bylo potřeba tehdy používaný juliánský kalendář reformovat. Ten fungoval sice již od dob Caesarových, ale určoval délku roku na 365,25 dne, což je o jedenáct minut méně, než rok tropický (tedy sluneční). V 16. století už byl rozpor mezi přírodními jevy a církevním kalendářem více jak devět dní, což silně ovlivňovalo církevní svátky, které jsou na přírodní jevy a úkazy silně navázány. Zejména se problém týkal nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc, které už zdaleka neprobíhaly v době první neděle po prvním jarním úplňku.
Řehoř nebyl prvním a jediným člověkem, který se myšlenkou renovace kalendáře zabýval. O problému spekulovali již mnozí před ním, mimo jinými třeba i Koperník. Ani samotnou podobu reformy nenavrhl Řehoř, za jeho papežské vlády byla pouze přijata.
Nový kalendář měl nabýt platnosti velmi rychle a to cestu vynechání deseti dní. Aby se co nejméně zabránilo liturgickým problémům, byl pro tento krok vybrán 4. říjen. Následujícího rána se tak lidé probudili rovnou do 15. října, což se neobešlo bez paniky a hrůzy, že lidé přišli o deset dní života a zemřou dříve.
Ukázky z papežovy buly Inter Gravissimas:
| Aby se tedy jarní rovnodennost, ustanovená koncilními otci v Nikaji na 21. březen, do tohoto data vrátila, nařizujeme a přikazujeme, aby bylo z října roku 1582 odstraněno deset dní, a to od 5. října do 14. října včetně. Den, který bude následovat po 4. říjnu, kdy se tradičně slaví svátek sv. Františka z Assisi, budiž 15.říjnem a onoho dne nechť je slaven svátek mučedníků sv. Diviše, Rustika, a Eleutheria, stejně tak jako památka sv. Marka papeže a vyznavače, a mučedníků sv. Sergia, Bakcha, Marcella a Apuleia. Následujícího dne, 16. října, svátek sv. Kalixta, papeže a mučedníka. Pak budou 17. října oficium a mše osmnácté neděle po svatodušních svátcích; nedělní písmeno přejde z „G“ na „C“. Nakonec nastane 18. října svátek sv. Lukáše evangelisty, po němž pak budou následovat jeden po druhém svátky tak, jak jsou popsány v kalendáři.
---
Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století.
český překlad papežské buly: kalendar.beda.cz/inter-gravissimas
|
Žádné komentáře:
Okomentovat