20. února 2016

Původ indoevropských jazyků

Místem původu indoevropských jazyků nejsou stepi střední Asie, ale turecká Anatolie. Vyplývá to z nové fylogeografické studie mezinárodního týmu vědců.


Indoevropské jazyky jsou nejrozšířenější skupinou na Zemi. Lingvisté, kulturní historikové i archeologové se shodují na tom, že zdánlivě rozdílné jazyky jako například hindština, španělština, islandština nebo čeština mají společného předka. Naopak předmětem debat je, kdy a odkud se indoevropské jazyky začaly šířit. 

Teorie jsou dvě. Podle první, převládající teorie je přinesli nomádi ze stepí dnešní Ukrajiny a jihozápadního Ruska asi před 6000 lety. Konkurenční hypotéza uvádí jako místo původu Anatolii, odkud se indoevropské jazyky měly šířit spolu se zemědělstvím před 8000 až 9500 lety. Archeologické nálezy naneštěstí podporují obě teorie a výsledky genetických studií jsou nepřesvědčivé. 

Slabší teorii o anatolském původu indoevropských jazyků v roce 2003 podpořila práce Russella Graye a Quentina Atkinsona z Aucklandské univerzity. Využili přístup používaný v evoluční ekologii a vytvořili rozvětvený jazykový strom, podle nějž se indoevropské jazyky začaly šířit před 7800 až 9800 lety. To by odpovídalo anatolské teorii, ale o místě původu indoevropských jazyků model nevypovídal. Dvojice proto ve spolupráci s kolegy z dalších zemí pokračovala v práci. 

Vědci si tentokrát vypůjčili metodiku od epidemiologů, kteří sledují šíření infekčních chorob až k místu jejich původu. Do modelu zahrnuli základní slova ze 103 současných i historických indoevropských jazyků. Výsledek opět podpořil teorii, podle níž indoevropské jazyky pocházejí z turecké Anatolie, odkud se začaly šířit před 8000 až 9500 lety. 

Žádné komentáře:

Okomentovat