29. února 2016

Oslavy 180. výročí korunovace

Dne 7. září 2016 si budeme připomínat sto osmdesáté výročí poslední české královské korunovace, která proběhla v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Pro někoho málo významné datum v sobě ovšem skrývá větší symboliku, než pouhé potvrzení vlády dalšího panovníka. Poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý je dobře znám jako málo bystrý vladař. V učebnicích dějepisu se ale zapomnělo na mnoho jeho předností, stejně jako na skutečnost, že Čechy mu byly skutečným domovem. Cílem projektu OSLAVY KORUNOVACE je tedy řádně rehabilitovat jeho odkaz a připomenout široké veřejnosti jeho život a zásluhy o rozvoj Čech, Moravy i Slezska.

Hlavním organizátorem projektu je spolek PRO FIDELITATE, který vznikl z iniciativy rodiny Kolowratů Krakowských z Rychnova nad Kněžnou. Jeho úkolem je poskytování obecně prospěšných činností na ochranu a obnovu českého kulturního dědictví. Málo známou skutečností je, že František Antonín hrabě Kolowrat Liebsteinský (1778–1861), majitel panství Rychnova nad Kněžnou a státní ministr, byl jedním z nejdůležitějších aktérů poslední pražské korunovace, když 7. září 1836 položil v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě českou královskou korunu na hlavu císaře Ferdinanda V. Nástupci Františka Antonína Kolowrata Liebsteinského proto chápou organizaci oslav poslední české korunovace jako závazek vůči duchovnímu odkazu předků v rámci Rychnovska i celé České republiky.

O celém projektu a zejména o jednotlivých akcí, kterých se můžete zúčastnit, se dočtete více na stránkách projektu: oslavykorunovace.cz/

24. února 2016

25. 2. - Komunistický převrat

"Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována.

Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal...".

Klement Gottwald na Václavském náměstí 25. února 1948

Únor 1948 patří k nejdůležitějším mezníkům našich novodobých dějin. Byl vyvrcholením procesu, jenž započal už v roce 1945 a skládal se z celého řetězce navzájem podmíněných a propojených událostí, snah KSČ o získání moci a velmocenských zásahů do Československé zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu na příkaz Moskvy). 

24. 2. - Vydání komunistického manifestu

Roku 1848 vydávají v tento den v Londýně své dílo pánové Karl Marx a Friedrich Engels. Předkládají tím program komunistické strany, v teoretické a praktické podobě určené pro veřejnost. Komunismus byl hnutím, které se stavělo zejména za dělníky, kteří v rozbouřené době myšlenkově revoluční Evropy a v době ještě stále probíhající průmyslové revoluce, byli silně opomíjenou vrstvou obyvatelstva. 

24. 2. - Zavedení gregoriánského kalendáře

V roce 1582, za pontifikátu papeže Řehoře XIII. (latinsky Gregorius), už byly nesrovnalosti mezi kalendářním rokem a významnými astronomickými mezníky (slunovraty, rovnodennostmi) tak velké, že bylo potřeba tehdy používaný juliánský kalendář reformovat. Ten fungoval sice již od dob Caesarových, ale určoval délku roku na 365,25 dne, což je o jedenáct minut méně, než rok tropický (tedy sluneční). V 16. století už byl rozpor mezi přírodními jevy a církevním kalendářem více jak devět dní, což silně ovlivňovalo církevní svátky, které jsou na přírodní jevy a úkazy silně navázány. Zejména se problém týkal nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc, které už zdaleka neprobíhaly v době první neděle po prvním jarním úplňku. 

23. února 2016

23. 2. - Narodil se Matyáš Hunyadi, zvaný Korvín

23. února 1443 se v Kluži (dnes severozápadní Rumunsko) do rodiny uherského gubernátora a slavného vojevůdce Jánose Hunyadiho, který porazil sultána Mehmeda II., narodil druhý syn Matyáš. Ten získal výrazné vzdělání.

Historie Prahy podle Petra Kučery


Dva články o Praze, kde se vzala, kde leželo původní jádro osídlení a jak se z malých osad a později rozdělených měst stala dnešní metropole. 

Dávná a někdy trochu tajemná - jména našich řek


Každý vodní tok má své jméno. Původ a smysl některých jmen je jasný, jiná vyžadují hlubší zamyšlení jazykovědce.

Blitzkrieg na fotografiích

25 snímků z roku 1940, kdy Německo táhlo Evropu ve snaze ji celou pohltit.

extrastory.cz/25-snimku-z-doby-kdy-nemci-tahli-evropou.html

21. února 2016

21. 2. - Zahájení bitvy u Verdunu

Bitva u Verdunu vešla do dějin pod děsivým označením „verdunský mlýnek na maso“. Právem. Za deset měsíců bojů, které vypukly 21. února 1916, jim padlo za oběť 700 tisíc vojáků.

21. 2. - Mezinárodní den mateřského jazyka

21. únor je mezinárodním dnem mateřského jazyka od roku 1999, kdy jej poprvé vyhlásilo UNESCO. Hlavním cílem tohoto dne je připomenout si nejen svůj mateřský jazyk, ale vůbec si uvědomit, kolik jazyků na světě existuje. Odhady mluví o 6 000, ale přesné číslo určit nelze. Hlavně kvůli nejrůznějším nářečím a odnožím jednotlivých jazyků. Někdy je téměř nemožné určit hranici, kdy se jedná o stejný jazyk a kdy už je to jazyk jiný. Mnoha z nich přitom hrozí zánik. S vymřením každého z nich dochází k velké kulturní stránce, protože každý jazyk je naprosto unikátní a v žádných dvou jazycích nemůžete úplně přesně vystihnout myšlenku stejně. Každý jazyk má své vlastní specifické, nepřeložitelné výrazy. 

Pár zajímavých odkazů pro potěšení z jazyka. 

Jak přežili Lužičtí Srbové

Jedno ze slovanských etnik, o kterém toho, upřímně, moc nevíme. A přitom to jsou naši sousedi a naše historie se mnohdy prolínaly či přinejmenším dotýkaly. A je zajímavé slyšet řeč, kterou mluví tak málo lidí a které je přitom tak překvapivě dobře rozumět. Nemluvě o záběrech na krásný Budyšín.

Díl z cyklu Historie.cs od České televize ve videoarchivu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/215452801400034

20. února 2016

Češi proškrtali dějiny

Češi proškrtali dějiny, tak mají potíže s vlastenectvím

Rozhovor - "Všechno jsme zbourali, jsme totálně vyprázdnění, nemáme se k čemu hlásit. Jediné, co nám zbylo, je ta česká královská koruna, ta proplula dějinami vítězně," říká historik Jiří Rak v předvečer výstavy korunovačních klenotů na Pražském hradě.

Kontinuita v národních dějinách podle něj Čechům zoufale chybí. Jen ve 20. století jsme zažili tolik výkladů vlastní historie, že už lidé dějepisu nevěří. Jinak ovšem vidí Čechy střízlivě, jako národ, který nemá víc chyb než jiní. A rozhodně prý není žádný důvod k řečem o Švejcích a Kondelících.

Digitální mapa římského impéria

Protože brouzdat po google mapách je už ohraná nuda, hurá do antiky. Od jednotlivých provincí po nejmenší osady. Původní římské názvy řek i měst, z nichž většina přečkala do dneška.

K dipozici zde: http://pelagios.dme.ait.ac.at/maps/greco-roman/

Umění ke stažení

Metropolitní muzeum v New Yorku nabízí ke stažení dobrých 420 knih o umění. Jedná se o knihy vydané od roku 1964 do současnosti, takže poměrně široké pole zajímavých publikací. Lze hledat podle autora, názvů nebo klíčových slov. Což je možná nejpraktičtější, pokud hledáte něco k tématu a netušíte, kdo se tomu mohl věnovat. Ideální pro psaní bakalářky, diplomka a nekonečnou prokrastinaci.

Původ indoevropských jazyků

Místem původu indoevropských jazyků nejsou stepi střední Asie, ale turecká Anatolie. Vyplývá to z nové fylogeografické studie mezinárodního týmu vědců.

Kdo byli naši předci? Napoví pohádka stará 6000 let

Některé pohádky, které vyprávíme našim dětem, vycházejí z příběhů starých tisíce let. Svědčí o tom nejnovější výzkumy pohádek. Ty hledají nejen kořeny prastarých pohádkových příběhů, ale i to, jací byli naši předci a odkud přišli.

19. února 2016

Kalendárium

Přehled významných dnů a výročí. Seznam se bude postupně rozrůstat, jak se tu budou objevovat jednotlivé články věnující se daným tématům