24. 2. - Zavedení gregoriánského kalendáře

V roce 1582, za pontifikátu papeže Řehoře XIII. (latinsky Gregorius), už byly nesrovnalosti mezi kalendářním rokem a významnými astronomickými mezníky (slunovraty, rovnodennostmi) tak velké, že bylo potřeba tehdy používaný juliánský kalendář reformovat. Ten fungoval sice již od dob Caesarových, ale určoval délku roku na 365,25 dne, což je o jedenáct minut méně, než rok tropický (tedy sluneční). V 16. století už byl rozpor mezi přírodními jevy a církevním kalendářem více jak devět dní, což silně ovlivňovalo církevní svátky, které jsou na přírodní jevy a úkazy silně navázány. Zejména se problém týkal nejvýznamnějšího křesťanského svátku Velikonoc, které už zdaleka neprobíhaly v době první neděle po prvním jarním úplňku. 

Jak přežili Lužičtí Srbové

Jedno ze slovanských etnik, o kterém toho, upřímně, moc nevíme. A přitom to jsou naši sousedi a naše historie se mnohdy prolínaly či přinejmenším dotýkaly. A je zajímavé slyšet řeč, kterou mluví tak málo lidí a které je přitom tak překvapivě dobře rozumět. Nemluvě o záběrech na krásný Budyšín.

Díl z cyklu Historie.cs od České televize ve videoarchivu ČT: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/215452801400034